Na krásné modré Dřevnici

Konec starých časů ve Zlíně. I tak by se mohl jmenovat nový román A. Bajaji. Nebo také moravský Amarcord – vzpomínání na dětství, těsně po válce, kdy Zlíňané vítali osvoboditele chlebem a solí, na fotbalovém hřišti se konala veselice s popravou „gestapáka“ a kdekdo z „buržoustů“ věřil v návrat masarykovské republiky a baťovské prosperity. To dětství mohlo být i šťastné, kdyby nespadla železná opona, Zlín se nestal Gottwaldovem a soudruzi nelikvidovali třídního nepřítele. Tak došlo nejen na rodinu autora, ale i na jejich přátele, tzv. reakcionáře, kteří přicházeli o majetek, postavení i svobodu. A právě postupný rozpad všeho dřívějšího a vyhasínání naděje na převrat – to je leitmotiv Bajajovy knihy. I když se ale životy rodičů a prarodičů hroutily, dětský svět se vznášel vysoko nad starostmi dospělých – až do okamžiku, kdy také jejich životy zasáhly „velké“ dějiny a z propletence „pravdolží“ se vyklubaly úzkosti a noční můry. Kniha je stylizována jako výběr z dopisů sestře Janě (Jeanne), s níž autor ono slibné dětství prožíval. Texty, které do krásné modré Dřevnice vložil, občas připomenou tragikomické papírové loďky. Začaly vznikat v šedesátých letech minulého století a původně nebyly určeny k publikaci. Nominace na Cenu Josefa Škvoreckého 2010 a Magnesii Literu 2010 za prózu Antonín Bajaja patří v současnosti k nejvýznamnějším autorům střední generace. Narodil se v lékařské rodině 30. května 1942 ve Zlíně. Po studiu na Vysoké škole zemědělské v Brně (1959 – 1964) pracoval až do r. 1991 v zemědělství, potom jako zpravodaj (Český rozhlas), novinář, publicista (deník Prostor, týdeník Týden) a též od r. 1991 jako stálý spolupracovník, později redaktor Rádia Svobodná Evropa (RSE). Od r. 1996 vede semináře Tvůrčího psaní na Univerzitě Palackého v Olomouci. Knižně kromě účasti ve sbornících povídek a pohádek vydal následující samostatné tituly:Mluviti stříbro (román, 1982); Duely (románový diptych, 1988, 2005); Pastorální (poetické texty v české a německé verzi, 1994); Na šéne blaue Dřevnici (próza, 1996); Zvlčení (román, 2003; kniha vyšla v běloruštině a maďarštině, připravuje se vydání ve slovinštině a ruštině). Ocenění: Výroční cena nakl. Mladá fronta za Duely (1989); cena v soutěži Evropský fejeton Brno 93‘; novinářská Cena Křepelek od Nadace ČLF za pořady RSE Hlasy a ohlasy z domova (1994); cena Magnesia Litera za Zvlčení (2004).